REPORTÁŽ DENÍK CZ

Daniela Žďárského obklopují psi už od dětství. Poznal například, jaké je to mít pudla. Dobře se seznámil i s německým ovčákem, kterého měl na chalupě u babičky jeho otec. Ten byl navíc jakožto pracovník lesní správy aktivním účastníkem naháněk, honů a dalších aktivit souvisejících s myslivostí. „Na pořádaných honech jsem začal vnímat, že pes nemusí být jenom domácí mazlík, ale že ho lze cvičit a trénovat. Třeba aby přinesl ulovenou zvěř,“ popsal Daniel Žďárský. A právě na honech ještě jako dítě poprvé uviděl psa typu bullteriér. 

Na přelomu 80. a 90. let šlo v případě stafordširského bullteriéra v tehdejším Československu spíše o raritního tvora. Na svůj obdiv a popularitu v tuzemsku teprve čekal. Stejně jako na péči a lásku dnes pětačtyřicetiletého Daniela Ždárského. Ten konkrétně plemenu stafordširský bullteriér propadl natolik, že se mu věnuje z pozice profesionálního trenéra i mnohaletého předsedy českého Staffordshire bull terrier klubu.